Hana Brňáková

Narodila jsem se 20.února 1972 v Opavě. Vystudovala jsem Střední průmyslovou školu oděvní v Prostějově , obor Konstrukce a modelování oděvů (1986-90). V roce 1993 jsem se vdala a časem jsem se stala mámou dvou synů. Ačkoliv jsem vždy a pravidelně chodívala k volbám, o politiku jsem se začala aktivněji zajímat vlastně až ve chvíli, kdy jsem začala pracovat v neziskovce, která pomáhá lidem s duševním onemocněním, mentálním postižením nebo jiným zdravotním postižením, a když jsem se stala matkou samoživitelkou. Zkrátka jsem si začala na počátku nového století více uvědomovat, že se kolikrát politici i někteří úředníci chovají k občanům nadřazeně, nic jim není hanba, přičemž by měli lidem spíš naslouchat a pracovat tak, aby se občanům v jejich městě, kraji, státě dobře žilo. V tomto uvědomění mě podpořilo studium při zaměstnání oboru Veřejná správa a sociální politika, program Sociální politika -sociální práce na Slezské univerzitě v Opavě, kde jsem v roce 2010 úspěšně ukončila studium ( stala jsem se "nezbednou bakalářkou") a získala tak kvalifikaci sociálního pracovníka podle Zákona č. 108/ 2006 Sb., o sociálních službách, což jsem potřebovala ke své práci v NNO. Ve stejném roce jsem poprvé kandidovala v komunálních volbách jako "trojka" za subjekt SOS pro Opavu, kdy jsem se stala radní a mohla jsem tak své teoretické znalosti postupně uplatňovat v praxi zastupitelky.
V roce 2014 jsem opět kandidovala do opavského zastupitelstva, tentokrát jako "dvojka"- nezávislá kandidátka volebního subjektu Opavané- Občané.cz- Piráti. Jediným členem Pirátů této kandidátky byl tenkrát Pavel Kořízek, který mě "zasvětil" a já se nejprve stala registrovanou příznivkyní a následně členkou České pirátské strany. Do třetice jsem v komunálu kandidovala jako "jednička" a naše kandidátka nesla název Piráti a Opavané.
V občanském životě jsem stále pracovala a i dnes, po vystoupení z koalice, pracuji jako ředitelka nestátní neziskové organizace ANIMA VIVA z.s. (www.animaviva.cz).
Jako "2v1" alias "mámatáta" jsem se věnovala předně tomu, aby mí synové byli zdraví, v klidu a pohodě, zdárně studovali (dnes oba na VŠ), já pracovala, nebyli jsme závislí na sociálních dávkách, nikde jsme nic nedlužili a občas si mohli zajet i na dovolenou. Bylo to náročné, ale díky tomu, že jsem v životě měla štěstí potkávat především dobré lidi, včetně toho, že máme dobré vztahy v rodině, tak jsme i náročnější životní situace společně vždy poměrně dobře zvládli.
Co mě baví? Ráda si čtu, kreslím, tvořím, vařím i peču, při tom poslouchám Český rozhlas Dvojku, cestuji, chodím na procházky, za kulturou, putuji po hradech a zámcích, ráda se setkávám se svými přáteli a kamarády. Lidé, kteří na mě kdy měli vliv nebo mě formovali, byli moji rodiče, babička Marie, ale i babička Anna a potom samozřejmě učitelé na základní a střední škole, zejména nezapomenutelný učitel jazyka českého, literatury a dějepisu, pan PhDr. Václav Kolář. Jelikož už pomalu začínám patřit k pamětníkům, inspirují mě také mladí lidé, kterým není jedno, v jaké zemi žijeme a měly by žít naše děti a vnoučata. Jsou vzdělaní, mají "tah na branku" a "neplácají prázdnou slámu". Takové lidi vidím v Pirátském hejnu a z toho mám velkou radost, naplňuje mě to optimismem a jsem ráda, že s nimi můžu spolupracovat.

zpět na detail osoby

Informace zde uvedené si spravuje osoba sama. Česká pirátská strana neručí za jejich pravdivost a aktuálnost.